Deníček naší Petry - druhý trimenon máme za sebou. A co je u nás nového?

Stella roste jako z vody. Už vnímá a pozoruje okolí. Z miminka se stává malý človíček, který s námi komunikuje. 🙂

Máme zavedený režim a snažíme se ho dodržovat. Hlavně co se týká večerního koupání a uspávání. Denně kočárkujeme se psími ségrami. Někdy ale s radostí předám celou partu babičkám a jdu si jen tak poklábosit na hodinku ke kamarádce.

Zdravotně Stellinka krásně prospívá. I druhé očkování zvládla na jedničku. Opruzeniny nás naštěstí minuly. Od začátku jsme používali Zitenax a musím říct, že jsme s ním velmi spokojení. Krásně se roztírá, rychle zaschne a vlastně ho používá celá rodina. Bohužel miminkovské seboree jsme se nevyhnuli. Stellince se začaly dělat nepěkné žluté šupinky z odlupující se kůže na hlavičce. Na doporučení pediatričky jsem začala používat Sebclair šampon. Podle instrukcí jsem ho nanášela malé na hlavičku 2 x týdně a již po druhém použití byly vidět první výsledky.

Týden před čtvrtým měsícem se poprvé naše holka šikovná přetočila ze zad na bříško. Nejdřív stále nechávala ruku pod sebou a nemohla ji vyndat, ale postupně jsem ji k tomu navedla, a za pár dní to s přehledem zvládla sama. Čím dál víc si lebedila na bříšku. Hrála si v této poloze s hračkami a bylo fajn, že nikam neutekla. Ale to trvalo asi tak měsíc.

Jak se Stellinka naučila couvat

Okolo pátého měsíce začala couvat. A je to tu, pomyslela jsem si. Chvilka nepozornosti a hned se nám stal menší karambol. Měla jsem svou malou princeznu uprostřed postele a odběhla do vedlejší místnosti. Najednou slyším ránu, křik a pláč. Stellinka couvala a couvala, až vycouvala z postele! Bože, dala bych si ránu, problesklo mi hlavou. Naštěstí byl na zemi kojicí polštář. Jak postupně couvala, spadla nohama na něj a bříškem na zem. Do hlavičky se neuhodila. Pro jistotu jsem hned volala lékařce, jestli máme přijet. Dcerku jsem důkladně prohmatala. Po deseti minutách byla opět ve svém živlu. Podle doporučení jsem ji pozorovala. Kdyby něco, hned bychom jeli na pohotovost. Naštěstí bylo vše v pořádku. A to jsem si dřív říkávala, jak se něco podobného matkám může stát? Tak milé maminky, už to vím. Nikdy víc a už si opravdu dávám pozor.

Stella taky už reaguje na naše psí holky. Kouká na ně, a když je jdeme každé ráno pozdravit do jejich pelíšku, snaží se na ně pomalu a jemně sahat. Zatím je to takové oťukávání. Oni ji očuchají, trpělivě drží a nechají se pohladit. Ráda je pozoruje, když si spolu hrají. Kouká na ně a něco jim tím jejím žvatlavým způsobem říká. Však si to dovedete představit, je to sranda.

Až nyní začala mít Stella ráda nosítko. Dřív se v něm propínala a plakala. Teď už v něm chvíli vydrží, protože vše kolem pozoruje a zkoumá. Podle recenzí a názorů jsem vybrala ergonomické nosítko Tula. V nabídce je spousta krásných vzorů, rychle se obléká a dobře se mi v něm nosí. Občas takhle i venčíme pejsky nebo jdeme na procházku, ale nepřeháním to. Většinou stejně vyrazíme s kočárkem.

Jak jsem psala, na bříšku je malá čím dál častěji, přetáčí se, točí dokola a couvá. Každý den nás něčím novým překvapuje. Krásně se na nás směje. Už i hlasitě. Nejoblíbenější hračkou je žirafa Sofie a panenka Áňa. Samozřejmě nesmí chybět ani usínáček do postýlky. Podle Stellinky zatím stejně patří všechno do pusy. Ruce, hračky i palce u nohy. Jo, a už si začíná prosazovat svou. Když se jí něco nelíbí, začne křičet a moc dobře ví, že hned přiběhneme a bude po jejím.

Kojení se nevzdávejte

Zatím ji stále plně kojím. Už vím, že to není samozřejmost, ale dar, o který stojí zato bojovat! Já bojovala a hodně mi pomohla skvělá laktační poradkyně a informace z www.mamila.sk. Při jakémkoliv problému u kojení, ať se to týká špatné techniky sání miminka, bojkotu kojení nebo třeba zánětu prsu, je dobré nevzdávat to a zkusit kontaktovat odborníky. Určitě to za to stojí a je krásné užívat si tyto společné chvíle.

Dny mi utíkají neskutečně rychle. Přiznám se, že někdy ani nevím, co je za den. Občas jsem unavená, podrážděná. Jindy mám síly, že bych mohla lámat skály a srším energií. Ale to k mateřství patří, ne? Je to nová role, která je tak důležitá a přitom tak přirozená. Já jsem za ni vděčná.